S některými tradicemi a zvyky je to láska na první pohled. Rezonují, ladí a přesně to do sebe zapadá. Případ Hromnic to u nás ale zrovna vůbec nebyl.
V předchozích letech jsem se zmohla akorát tak na to sdělit dětem několik pranostik a uvědomit si, že období světel, které začínalo na Martina, právě končí. Stromeček a vánoční výzdobu tak dlouho nemíváme. Ovce nechováme a mléko nepijeme (narážím na název Imbolc, který znamená „ovčí mléko“, které bylo pro naše předky důležitým zdrojem živin). Tak jak se vlastně ladit a na co?
Podělím se s vámi o pár inspirativních vhledů a 3 náměty, které mi dnes dávají velký smysl a hluboký význam.
Hromnice jako symbol prosvětlení domova a čas očisty
Aby mohlo přijít něco nového, je třeba pustit to nepotřebné. Uklízejte, vědomě třiďte, zkuste s dětmi přinést několik (hromadu) svíček do jednotlivých místností svého domu a představovat si, že světlo bílé svíce prostor očistí od všeho, co je třeba už pustit pryč. Využijte vonné tyčinky, zpěv, hudební nástroje a vyžeňte z rohů hádky, nemoci, chmury a blbou náladu. Vychutnat si můžete taky očistnou koupel. Je dobré dát si záměr, co z nás má voda tentokrát odplavit, co může rozpustit.
Hromnice jako zažehnutí jiskry a nové energie uvnitř nás a příležitost tvořit nové plány
Ideální čas (narozdíl od lenivé atmosféry prosince) naplánovat si to, co chceme v dalším roce zažít a jak se chceme cítit. Sepište si, nakreslete, co to bude, na co se těšíte, čemu chcete věnovat pozornost a co tím pádem poroste. Předcházet tomu může krátké společné ohlédnutí s vděčností. Co si vzájemně povědět a sdílet, co pro vás byla ta loňská rodinná topka nej zážitků?
Hromničky jako zdroj nového světla
Vyrobte si svíčky (z plátů včelího vosku nebo namáčecí technikou) a zapalte si ji vždycky, když budete potřebovat cítit více bezpečí, ochrany anebo v sobě zažehnout nový, silnější plamen, inspiraci a elánu. Hromnice připadají na 2. února, ale žádný stres, tahle energie tu není jen jeden den.
Jmenuji se Jitka Sedláčková, jsem pedagožka, maminka 4 dcerek. Mou vášní je koloběh a rytmus roku, tradice a rituály. Před deseti lety jsem se s rodinou přestěhovala z paneláku ve městě do vysněné dřevěnice se zahradou a sadem na konci údolí. Změnila jsem povolání učitelky, protože mi už nedávalo smysl a spolu s dětmi procházíme cestu domácího sebeřízeného vzdělávání. Vymýšlím také metodické materiály a hry pro učitele (na téma zdravé stravování a vaření).A s vděčností žasnu, jak se mi můj život poskládal. Ráda se toulám krajinou, vařím, pěstuji zeleninu na zahrádce a sbírám bylinky a někdy nedělám vůbec nic.