Můj příběh
Koloběh roku s radostí a lehkostí
Kdo jsem?
Jmenuji se Jitka Sedláčková, jsem pedagožka, maminka 4 dcerek s nadšením a citem pro koloběh roku, tradice a rituály.
Jsem žena, která se před deseti lety přestěhovala z paneláku ve městě do vysněné dřevěnice se zahradou a sadem na konci valašského údolí, změnila povolání učitelky, protože už jí nedávalo smysl a spolu s dětmi prochází cestu domácího sebeřízeného vzdělávání.
Vymýšlím také metodické materiály a hry pro učitele. A s vděčností žasnu, jak se mi můj život poskládal.
Ukazuji maminkám, jak se prostřednictvím rituálů můžou spolu s dětmi zastavit, vyskočit z koloběhu každodennosti, naladit se na rytmus roku a proměňovat vztahy ve své rodině.
Poskytuji osvědčené nápady a konkrétní tipy, jak na to, protože tradice, rituály a děti jsou mou láskou už přes 15 let.
Jak můj příběh začal?
Sedím na zápraží naší dřevěnky na konci údolí a cítím hlubokou vnitřní radost a klid. Pocit, že jsem na správném místě a že je vše, jak má být. Vnímám propojení s krajinou a uvědomuji si, jak jsem toho všeho okolo součástí. Naladit se na rytmus roku je pro mě jednodušší než dříve, stačí dovolit si krátké zastavení.
Dokážu si vychutnat válení za pecí v zimě a dlouhé večery – když mě dcerky nechají :), studenou rosu ráno v létě a stín v sadu, vonící bylinky na louce a zavařování jablek a švestek na podzim. Spolu s dětmi se těším, jak budeme skákat přes oheň na Čarodejnice, malovat vajíčka, trhat svatojánskou kytici a zdobit dům.
Rituály a oslavy kola roku se staly přirozenou součástí života naší rodiny. Některé tradice jsme převzali, jiné zvyky jsme si trošku pozměnili, aby nám vyhovovaly. Několik jsme si jich vymysleli, protože mi v životě podstatně chyběly. Třeba loučení s vánočním stromečkem.
Rituály vnímám jako prostor k zastavení, naladění se jeden na druhého a na sebe. Příležitost ke společnému setkávání a vědomému bytí.
Zvyky a činnosti, které se rok co rok opakují, našim dcerkám dávají pocit jistoty a mají se na co těšit. Ví, co se bude dít a je to pro ně určitá kotva v životě plném změn.
Příprava rituálů je pro mě zároveň příležitost, jak vyskočit z každodenního koloběhu, přemýšlet nad něčím jiným a vyjet ze zajetých kolejí všech musíš ve své hlavě. Daří se mi vypínat autopilota a vrací se mi do života vděčnost. Postupně objevuji radost ze sdílení našich zážitků s ostatními a těší mě, když se dozvídám, že to lidem okolo mě pomáhá a inspiruje.
Vždycky to pro mě takhle jednoduché vůbec nebylo
Pamatuji si na dobu, kdy to bylo úplně jinak. Žili jsme v paneláku uprostřed sídliště a já jsem cítila velkou potřebu být více v souladu s tím, co se okolo nás v přírodě děje a dopřát ten zážitek dětem a sobě. Staré tradice a zvyky mi přišly jako dobrý nástroj.
Měla jsem ale jen málo vlastních zkušeností z dětství a trochu inspirace z práce učitelky a vychovatelky na malotřídce. Jenže teď jsem to všechno vnímala trochu jinak, optikou maminky. A chyběl mi čas, děti byly malinké. A tak jsem nezvládala tradice a zvyky objevovat, všechno připravit a pak si to ještě užít. Nedej Bože, se zastavit a vydechnout.
Občas jsem si říkala, že tohle fakt nemám zapotřebí a že mi to za to vůbec nestojí. Pár povedených chvilek a radost dětí mi ale zase vlila sílu. A to, co jsme spolu vyráběly a tvořily, někde bylo vidět na rozdíl od marné snahy o trochu uklizený byt.
Jak šel čas
Když byly děti hodně malé, stačilo mi rituály prožívat jen s nimi a s mým mužem. Děti s nadšením vynášely Mařenu, hledaly poklad na Velký pátek, vyráběly lucerničky a pekly sv. Martinské rohlíčky, těšili se na adventní a velikonoční hru.
Pak dcerky povyrostly do školkového věku a mě postupně přestalo původní povolání učitelky a vychovatelky dávat smysl a s kamarádkou jsem založila lesní školku. A přišel čas rituály sdílet také s jinými dětmi, organizovat oslavy pro rodiče a veřejnost. Ohlasy na naše společné slavnosti byly moc hezké a mě to dodalo odvahu pokračovat dál. Začaly se na mě obracet maminky s prosbou o radu, jak na který rituál, jak to udělat, aby jim v tom bylo dobře.
Se staršími dětmi jsme doma ještě přidaly oslavy kola roku. Dušičky, zimní a letní slunovrat, Beltain a ráz rituálů se trošku proměnil. Těší mě pozorovat, jak štafetu některých tradic přebírají starší dcerky. Na Mikuláše jsou to ony, kdo přijdou za nejmladší Mariánkou, chystají ji divadlo o sv. Martinovi a na Liščí neděli rozvěšují preclíčky po zahradě.
Žiju tak, jak to mám ráda a dává mi smysl
Když se nám narodila čtvrtá dcerka, bylo mi jasné, že cesta domácího vzdělávání a práce z domu je v tomto období pro nás přesně to, co potřebujeme. Začala jsem pracovat jako metodička v organizaci Skutečně zdravá škola, kterou před lety založil můj muž. Vymýšlím materiály pro učitelky v mateřských školkách a pedagogy na základních školách. Hlavním tématem je zdravé stravování a vaření z lokálních, sezónních a přirozených potravin.
S tradicemi a rituály se to krásně doplňuje a prolíná a já cítím velkou vděčnost, že to tak v životě můžu mít. A navíc mi moje šéfová často opakuje,“ Jitko, ještě že máš tolik dětí“. Holky jsou totiž velmi často prvními kritiky a ověřovatelkami našich nápadů, her a aktivit.
Mám ráda putování krajinou, praktikování všímavosti a rozjímání na kopcích (s dětmi i bez nich), pěstování zeleniny na zahrádce, vaření s dětmi a sezónní dary přírody. Ráda si zdobím jídlo tím, co nám okolí právě nabízí. To vše se prolíná mou tvorbou.
Jak na to?
Inspiraci a svoje zkušenosti předávám jako eBooky, kde dostanete konkrétní a osvědčené nápady a návody, jak na jednotlivé zvyky a tradice během roku s dětmi. Praktické a vyzkoušené aktivity ze kterých si vyberete přímo na míru svým dětem a potřebám vaší rodiny. A pak už se jen těšíte, hrajete si a jste spolu. Vědomě, aktivně, smysluplně.
Klidně i ve městě a v bytě
A vůbec nemusíte žít na konci údolí s přírodou nadosah. Nabízím náměty, které stejně dobře zvládnete i v paneláku ve městě. U některých rituálů, zejména oslav kola roku, se ale trošku přírody nebo zahrada hodí
, dojít se do ní ale dá i s těmi malinkými dětmi.
Díky připraveným aktivitám získáte čas a kapacitu naladit se na to, co se uvnitř a okolo vás děje. Získáte prostor pro vděčnost a radost.
Rituály zároveň nabízí možnost, jak proměnit a prohloubit vztahy u Vás v rodině. A já vám ukážu, jak na to.
